Abraham Hicks – O manifestování

Líbí se vám překlady a moje tvorba? Můžete mě ZDE podpořit. Jakýkoliv příspěvek oceňuji. Děkuji

Přepis:

Host: Ráda bych si promluvila o manifestování.

Abraham: Nemůžeme s ním přestat, viďte? Manifestování prostě existuje. Přišli jste zde, kde se manifestuje.

Host: Když jste nám včera říkala, jak jste si pro sebe manifestovala nový dům. Jak přišel tak zlehka… A dokud jste v něm nebyla, tak jste zapomněla na kroky, které vás k té manifestaci zavedly.

Abraham: Nezapomněla. Esther v uvědomění toho, co se manifestovalo, získala silnější potvrzení toho, co tam bylo předtím. Není to o zapomenutí. Mluvili jsme o tom tak, protože jsme chtěli říct, že jste si do své vibrační reality s přesností vložila detaily, na které nemůžete neustále myslet a chápat je. Ale vaše vnitřní bytost může a dělá to. Vše, na čem vám záleží, je vždy pochopeno a drženo na vibračním místě a čeká na to, až budete připravena. Pro Esther to byl báječný pocit. Popsala to tak, že v té chvíli pochopila, co je to pocit skutečné hodnoty.

Že mnohé věci, nad kterými tak dlouho ani aktivně neuvažovala, byly smíchány dohromady a doručeny s tou manifestací. Esther si uvědomila, že ji vesmír slyší, a že pozornost upírá na pro ni důležité věci. A že okolnosti a události byly připraveny. Nebyl to jen výsledný produkt v podobě krásného domu, ale o to, jak se to zhmotnilo. Zhmotnilo se to s lehkostí, potěšením, zábavou, mocí a jasností.

kids-murals

Esther řekla, že to představovalo vše, co se kdy od Abrahama naučila. A pak svým blízkým řekla: “Tak přece jenom je snadné si zhmotnit zámek stejně jako knoflík.” Abraham to říkal, ale kdo to věděl?

Host: Ano. Něco takového jsem už zažila. Věci, které jsem si už dávno dala do vortexu, a měla jsem za to, že jsem se těch snů vzdala, protože se nezdály být realistické.

Abraham: Snu se nikdy nevzdáváte. Někdy se ale vzdáte odporu a sen se pak zhmotní. Jak jste ho jednou chtěla, je ve vortexu. Otázkou je, kolik z toho, oč jste požádala, si umožňujete zhmotnit. Jak se dostanete do místa, kdy se vám naráz může zhmotnit několik věcí… To, co jste chtěla a vše naráz…

Host: Vzrušující. Teď jsem na cestě tvoření nového byznysu, který už chvíli tvořím, ale dělám si to po svém…

Abraham: Esther s Jerrym jednou navštívili proslulou malířku. Byli u ní doma a dívali se na její galerii. A to, co viděli, je inspirovalo a povzneslo. A Esther se Dolores ptá: “Kolik času ti ten obraz zabral?” A ona odpověděla: “73 let.” Vše, co kdy prožila… Vše, čím se stala, bylo zobrazeno v tom obraze.

Čtěte také:  Abraham Hicks - To nejdůležitější je bytí ve vortexu (a vše ostatní je nepodstatné)

1969649

To vám chceme říct k vašemu byznysu. Mluvíte jako byste ho právě začala. On byl ale ve tvoření celý váš život.

Host: Ano. Ano. Je to dost fyzické. Učím fitness třídy. A věřím, že lidé, kteří na ně chodí, chtějí víc než jen cvičení. Jde podle mě o něco víc. Sbližujeme se na energetické úrovni. Ale k jejich učení je třeba velká kondice. Cítím, že vše pěkně vycházelo. Před pár měsíci jsem se zranila. Židle mi spadla na nohu a skončila jsem s ortézou. Nezabránilo mi to v učení hodin, ale začala jsem si kvůli tomu říkat, že se ani něco pokazilo.

Abraham: Nic se nepokazilo. Trochu jste tlačila na pilu. Snažila jste se to uskutečnit a ne umožnit tomu se uskutečnit. Dobře. Proto šlo o mírné zranění. Jasně. Říkala jste třeba: “Tohle vážně musím udělat”? Zdůrazňovala jste, jak je vaše práce fyzická. Jako by to mělo vaši pozornost. Jako by byla fyzičtější, než byste chtěla. A tak jste si vytvořila způsob, jak se trochu zpomalit. Nemusíte to ale odůvodňovat.

Když předcvičujete hodně lidem, a oni stále přichází a přichází a vy se s nimi setkáváte, možná si dáváte moc zabrat. Napadnou vás způsoby, jak si to ulehčit.

rainbow-vortex

Host: Byla to zábava… Ne že by to zábava nebyla, ale zpočátku mně to nevadilo. Uvědomila jsem si, že je možná třeba trochu zpomalit. Můžu lidi vést a neúčastnit se cvičení. Jak to ale pokračovalo, začala jsem si říkat: “Přehlížím něco? Neposlouchám svou vnitřní bytost?”

Abraham: Necítíme ve vaší vibraci něco v nepořádku. Cítíme, že máte dobrý plán a proces, ale máte perspektivu… Protože vaše otázka, a tohle je běžné, je položena trochu ve smyslu: “Měla bych dělat něco jiného”? A to u vás vůbec nevidíme. Vidíme ale to, že byste mohla cítit něco jiného, což by vedlo k jinému pohledu na věc, odlišné perspektivě. A tohle slovo používáme nadneseně, i když je dost silné, je v tom trocha mučednictví. Moc tvrdě se snažíte. Postoj “já proti světu”. Pocit, že to musíte uskutečnit.

Souvisí to s naší dřívější konverzací o rozdílu mezi motivací a inspirací. A tohle pochopíte velmi snadno. To, co se vám pokaždé děje… Ne pokaždé. Obvykle. … když učíte, je to, že touhy vaší skupiny se přenáší skrze vás. A to je celkově více inspirující část vaší zkušenosti. Někdy… vlastně často… téměř vždy… pokaždé… Když mluvíme s umělci, kteří si z toho chtějí udělat byznys, obvykle v tom mají mezeru.

Čtěte také:  Umění umožňování & Nejdůležitější manifestace

Vědí, jaký je to pocit, když jim inspirace při malování proudí. Ale neví ještě, jak tu inspiraci nasměřovat na obchodní stránku toho umění. Protože jejich přesvědčení o penězích nebo podnikání už měli v nepořádku předtím, než jim inspirace přivedla tento talent v umění. Je v tom mezera. A něco podobného je u vás.

Překlad: David Dajw Formánek

 

Líbil se vám článek a video? Přispěním libovolné částky níže podpoříte tvorbu překladů i chod stránek. Oceňuji vaše dary.

Přispějte

Vyberte způsob daru
Kontaktní údaje

Please enter offline donation instructions in this form's settings.

Dar celkem: 100.00Kč

Čtěte také

Jak urychlit manifestaci toho, co chceme?

Zde se dozvíte, co je nejdůležitější manifestací a proč vlastně chceme vše, co chceme. A zjistíme, co přestat dělat, abychom urychlili manifestaci toho, co chceme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *