Abraham Hicks – O manifestování

Líbí se vám překlady a moje tvorba? Můžete mě ZDE podpořit. Jakýkoliv příspěvek oceňuji. Děkuji

Přepis:

Host: Ráda bych si promluvila o manifestování.

Abraham: Nemůžeme s ním přestat, viďte? Manifestování prostě existuje. Přišli jste zde, kde se manifestuje.

Host: Když jste nám včera říkala, jak jste si pro sebe manifestovala nový dům. Jak přišel tak zlehka… A dokud jste v něm nebyla, tak jste zapomněla na kroky, které vás k té manifestaci zavedly.

Abraham: Nezapomněla. Esther v uvědomění toho, co se manifestovalo, získala silnější potvrzení toho, co tam bylo předtím. Není to o zapomenutí. Mluvili jsme o tom tak, protože jsme chtěli říct, že jste si do své vibrační reality s přesností vložila detaily, na které nemůžete neustále myslet a chápat je. Ale vaše vnitřní bytost může a dělá to. Vše, na čem vám záleží, je vždy pochopeno a drženo na vibračním místě a čeká na to, až budete připravena. Pro Esther to byl báječný pocit. Popsala to tak, že v té chvíli pochopila, co je to pocit skutečné hodnoty.

Že mnohé věci, nad kterými tak dlouho ani aktivně neuvažovala, byly smíchány dohromady a doručeny s tou manifestací. Esther si uvědomila, že ji vesmír slyší, a že pozornost upírá na pro ni důležité věci. A že okolnosti a události byly připraveny. Nebyl to jen výsledný produkt v podobě krásného domu, ale o to, jak se to zhmotnilo. Zhmotnilo se to s lehkostí, potěšením, zábavou, mocí a jasností.

kids-murals

Esther řekla, že to představovalo vše, co se kdy od Abrahama naučila. A pak svým blízkým řekla: “Tak přece jenom je snadné si zhmotnit zámek stejně jako knoflík.” Abraham to říkal, ale kdo to věděl?

Host: Ano. Něco takového jsem už zažila. Věci, které jsem si už dávno dala do vortexu, a měla jsem za to, že jsem se těch snů vzdala, protože se nezdály být realistické.

Abraham: Snu se nikdy nevzdáváte. Někdy se ale vzdáte odporu a sen se pak zhmotní. Jak jste ho jednou chtěla, je ve vortexu. Otázkou je, kolik z toho, oč jste požádala, si umožňujete zhmotnit. Jak se dostanete do místa, kdy se vám naráz může zhmotnit několik věcí… To, co jste chtěla a vše naráz…

Host: Vzrušující. Teď jsem na cestě tvoření nového byznysu, který už chvíli tvořím, ale dělám si to po svém…

Abraham: Esther s Jerrym jednou navštívili proslulou malířku. Byli u ní doma a dívali se na její galerii. A to, co viděli, je inspirovalo a povzneslo. A Esther se Dolores ptá: “Kolik času ti ten obraz zabral?” A ona odpověděla: “73 let.” Vše, co kdy prožila… Vše, čím se stala, bylo zobrazeno v tom obraze.

Čtěte také:  Abraham Hicks - Jak si zhmotnila let soukromým letadlem

1969649

To vám chceme říct k vašemu byznysu. Mluvíte jako byste ho právě začala. On byl ale ve tvoření celý váš život.

Host: Ano. Ano. Je to dost fyzické. Učím fitness třídy. A věřím, že lidé, kteří na ně chodí, chtějí víc než jen cvičení. Jde podle mě o něco víc. Sbližujeme se na energetické úrovni. Ale k jejich učení je třeba velká kondice. Cítím, že vše pěkně vycházelo. Před pár měsíci jsem se zranila. Židle mi spadla na nohu a skončila jsem s ortézou. Nezabránilo mi to v učení hodin, ale začala jsem si kvůli tomu říkat, že se ani něco pokazilo.

Abraham: Nic se nepokazilo. Trochu jste tlačila na pilu. Snažila jste se to uskutečnit a ne umožnit tomu se uskutečnit. Dobře. Proto šlo o mírné zranění. Jasně. Říkala jste třeba: “Tohle vážně musím udělat”? Zdůrazňovala jste, jak je vaše práce fyzická. Jako by to mělo vaši pozornost. Jako by byla fyzičtější, než byste chtěla. A tak jste si vytvořila způsob, jak se trochu zpomalit. Nemusíte to ale odůvodňovat.

Když předcvičujete hodně lidem, a oni stále přichází a přichází a vy se s nimi setkáváte, možná si dáváte moc zabrat. Napadnou vás způsoby, jak si to ulehčit.

rainbow-vortex

Host: Byla to zábava… Ne že by to zábava nebyla, ale zpočátku mně to nevadilo. Uvědomila jsem si, že je možná třeba trochu zpomalit. Můžu lidi vést a neúčastnit se cvičení. Jak to ale pokračovalo, začala jsem si říkat: “Přehlížím něco? Neposlouchám svou vnitřní bytost?”

Abraham: Necítíme ve vaší vibraci něco v nepořádku. Cítíme, že máte dobrý plán a proces, ale máte perspektivu… Protože vaše otázka, a tohle je běžné, je položena trochu ve smyslu: “Měla bych dělat něco jiného”? A to u vás vůbec nevidíme. Vidíme ale to, že byste mohla cítit něco jiného, což by vedlo k jinému pohledu na věc, odlišné perspektivě. A tohle slovo používáme nadneseně, i když je dost silné, je v tom trocha mučednictví. Moc tvrdě se snažíte. Postoj “já proti světu”. Pocit, že to musíte uskutečnit.

Souvisí to s naší dřívější konverzací o rozdílu mezi motivací a inspirací. A tohle pochopíte velmi snadno. To, co se vám pokaždé děje… Ne pokaždé. Obvykle. … když učíte, je to, že touhy vaší skupiny se přenáší skrze vás. A to je celkově více inspirující část vaší zkušenosti. Někdy… vlastně často… téměř vždy… pokaždé… Když mluvíme s umělci, kteří si z toho chtějí udělat byznys, obvykle v tom mají mezeru.

Čtěte také:  Abraham Hicks - Tvořte si svůj vlastní svět

Vědí, jaký je to pocit, když jim inspirace při malování proudí. Ale neví ještě, jak tu inspiraci nasměřovat na obchodní stránku toho umění. Protože jejich přesvědčení o penězích nebo podnikání už měli v nepořádku předtím, než jim inspirace přivedla tento talent v umění. Je v tom mezera. A něco podobného je u vás.

Překlad: David Dajw Formánek

 

Líbil se vám článek a video? Přispěním libovolné částky níže podpoříte tvorbu překladů i chod stránek. Oceňuji vaše dary.

Přispějte

Vyberte způsob daru
Kontaktní údaje

Please enter offline donation instructions in this form's settings.

Dar celkem: 100.00Kč

Čtěte také

Jak urychlit manifestaci toho, co chceme?

Zde se dozvíte, co je nejdůležitější manifestací a proč vlastně chceme vše, co chceme. A zjistíme, co přestat dělat, abychom urychlili manifestaci toho, co chceme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *