Abraham Hicks – To jediné, nad čím máme kontrolu

Líbí se vám překlady a moje tvorba? Můžete mě ZDE podpořit. Jakýkoliv příspěvek oceňuji. Děkuji

Přepis (video na konci):

Host: Nemám konkrétní otázku. Můj záměr je promluvit si s vámi a možná  tuto konverzaci zavést tam, kde ještě nebyla. Mám pocit, že peníze  a materiální věci mi chodí snadno, protože po nich tolik netoužím…  ale spíše můj odpor není tak silný.

Abraham: Přichází, protože mi na tom nezáleží?

Host: No… jakoby mi padaly do klína. Není to tak, ale pro člověka zvenku,  který se dívá na můj život… Takže říkáte, že se o to nestrachujete.

Abraham: Řekl byste, že očekáváte, že to tak bude?

Host: Očekávání podle mě znamená,  že na to neustále myslím.

Abraham: Ne, neznamená. Očekávání znamená,  že vaše přesvědčení a touha je v souladu. To je očekávání – touha  a přesvědčení v souladu. Nemusíte o tom neustále mluvit,  ale ani nemluvíte proti tomu.

Host: Požádal jsem o 10 000 dolarů a vy jste říkali,  abychom zkusili o 20, 30, 40, 50 % méně. Nevydával jsem žádnou námahu.  Řekl jsem si, že jen vyšlu žádost a ono to přijde.

Abraham: Takže nevydáváte námahu, protože chápete,  že zákony vesmíru vám dodávají cokoliv, co chcete. Říkáte nám, že neodůvodňujete blahobyt,  který vám chodí, skrze námahu a tvrdou práci? Jen očekáváte, že vám bude chodit?

Host: Proudí snadno.

Abraham: To je to klíčové. Jak můžete tedy očekávat něco,  co se nemanifestovalo? Říkáte: “Peníze mi nechodí snadno a chtěl  bych být jako tento člověk a očekával je.” Jak tedy můžete očekávat něco,  co se nedělo, když jste si všímali, co se dělo? Co je zřejmá odpověď? Musíte si méně všímat toho, co se děje. Přestat zkoumat, co je. Musíte najít  způsob, jak umístit to, co je, tam, kam patří. Musíte to umístit tam, kam patří. Do kategorie minulého času.

apple_mac_os_x_high_sierra-wallpaper-1366x768

 

To, co je, už není důležité, protože to, co je, nemusí být neustále  opakovaná aktivní vibrace. To, co je, nemusí být aktivní vibrací. Aktivní vibrací může  být to, co je chtěné. Jaký to má pro vás přínos? Na co se zaměříte,  abyste zůstali zaměření na vibrační realitu namísto manifestované reality? Jak se máte zaměřovat  dopředu namísto dozadu? Jak se přestanete dívat na to,  co je, když to, co je, je tak přesvědčivé? Něco jiného musí  být stejně přesvědčivé. Chvíli o tom budeme mluvit  a pak si vás vyslechneme. Užíváte si pocit jasnosti? Užíváte?

Publikum: Ano.

Abraham: Cítíte se rádi tak jasně ve své mysli,  že víte přesně, co děláte? Znáte ty chvíle,  kdy jasnost je tak silná, že máte pocit, jako byste to  nemohli pokazit? Alespoň ne nyní? Že se vám věci daří? Stojí tohle za to se na to zaměřit? Je to podmínka nebo nepodmínka? Víme, že tato slova vám zní zvláštně,  ale chceme vás nějak přimět, abyste už nečelili realitě. Vaše realita je platforma,  ze které se odrážíte. Pokud ji necháte být to,  čemu věnujete svou úplnou pozornost, vaše realita vám bude  bránit v pohybu vpřed.

Musíte najít způsob,  jak umístit realitu tam, kam patří, což je minulý čas. Akce není u toho,  co se už manifestovalo. Není tam energie, není tam zábava. Není tam přední linie.  Nejsou tam nové nápady. Je to o vzniku nového nápadu. O prožitku nového setkání. O přeměně vibrace do myšlenky.  O přijetí myšlenky. O uvědomění, že jste ji přijali. O emočním pocitu hodnoty,  že ta myšlenka přišla. A emoční pocit pozitivního očekávání,  které k něčemu povede. Cokoliv, co chcete, ať je to cokoliv, materiální předmět, stav bytí, milence  v posteli, kupu peněz… to je jedno. Cokoliv chcete z toho důvodu,  protože si myslíte, že se s tím budete cítit lépe.

Čtěte také:  Abraham Hicks - Rychlá dávka motivace

Pokud bychom vás přiměli,  abyste jen dva dny říkali: Co je pocit, o který usiluji? Co je ten pocit? O čem jste s námi přišel mluvit?

brighton_pier_sunset-wallpaper-1366x768

 

Host: Chtěl jsem mluvit o pátém kroku,  přijetí kontrastu s bezpodmínečnou láskou. S materiálními předměty je to snazší,  ale pokud jde o lidi… když vynakládám tolik námahy  a péče o někoho, rád ho trochu sekýruji,  ale nemá to takový efekt… Když mi nezáleží na materiálních  předmětech a přijdou a odejdou, nechám je jít. Ale pokud jde o lidi…

Abraham: Lidi jsou nejsložitější, protože mají  své názory na to, co by měli dělat se svým životem. Je otravné, že vám  neslouží tak, jak potřebují. Částečně za to může to, že chtějí  jiné věci, než vy chcete od nich, a částečně za to, že ještě nemají  kontrolu nad svou vibrací. Lidé jsou komplikovaní.

To nejlepší, co můžete  vzhledem k lidem udělat, je najít způsob, jak se cítit  dobře u toho, co posíláte jim. Protože pokud hodnotíte  podmínky, které posílají k vám, nemáte nad tím žádnou kontrolu. To je cyklus, ze kterého  se nikdy nedostanete. Když jste říkali přijetí kontrastu,  měl jsem pocit, že to je přijetí části, že jsem  si vědom, že jsem podmínečný. Chápu, že chci být bezpodmínečný,  ale snažit se někdy zastavit vlak  přidává vlaku hybnou sílu. Chci přijímat kontrast…

Nabídneme do tohoto mixu  jednu myšlenku, která je vám neustále dostupná,  ale nepřijímal jste ji. Jen vám ji povíme tak,  abyste ji vyslyšel. Dáme vám ji do ucha,  abyste nad ní mohl uvažovat. Co když je něco, co chcete,  co máte ve vortexu, jako mistrovství tvoření? Co když je ve vašem vortexu něco, kvůli čemu k sobě zavoláte někoho,  kdo se chová neslušně? Co když tím, že ten někdo  neskáká, jak pískáte… nebylo by snazší, kdyby se všichni chovali  slušně a vám by stačilo jen pozorovat jejich slušné chování a mohl  byste se neustále cítit dobře?

lost_lake_whistler_british_columbia_canada-wallpaper-1280x720

 

Ano… Ale nikomu jinému nijak neprospíváte, a oni rozhodně neprospívají vám, když pracují tvrdě na tom,  aby vás udrželi šťastným. Protože tak manipulují podmínkami,  což není udržitelné… to jste zjistil… devět dní poté,  co jste se oženil. Není to udržitelné.

Ale pokud má někdo tu drzost  se vás nesnažit podmínečně potěšit, abyste vy musel objevit, jak se napojit na něco, co vás těší,  co nemá nic společného s nimi, nyní poměrně rychle můžete  zjistit, co je skutečný soulad.

Host: Měl jsem pocit, že o tom  byl můj rozchod v únoru. Našel jsem svůj soulad  a uvědomil jsem si, že to za to stálo, protože nyní chápu,  co je bezpodmínečná láska, namísto…

Čtěte také:  Abraham Hicks - Dělání je výborné

Nebylo by skvělé… jak často říkáte:  Chvíli to bylo příšerné, ale potom jsem uviděl,  že mi to prospělo. Nebylo by pěkné, kdybyste přijal,  že vše je přínosné, zatímco se to děje? Děje se jedna ze dvou věcí.  Buď vám to přináší jasnost, buď to vylepšuje vaši touhu,  nebo to nyní uspokojuje vaši touhu. Buď to vaši touhu rozvíjí,  nebo ji nyní naplňuje. Myslíme si… máme vás moc rádi… že dramaticky podceňujete  hodnotu rozvíjející se touhy.

Z rozvíjející se touhy nemáte  dobrý pocit, pokud s ní nedržíte krok. Protože vaše touha roste,  vy nerostete, ona roste a vy ne. Slibujeme vám, že vaše touha roste. Ona roste, ale vy se  zaměřujete na podmínku, a po nějaké chvíli je  ve vás tak silný odpor, že se vzdáte a trochu  uzavřete mezeru. Tak nějak nevědomky, skoro náhodně. Pak ten cyklus opakujete. Ale co když byste rozpoznal,  že i když se vaše touha sice nemanifestovala, ale je v procesu stávání se, a co kdybyste  začal hledat důkazy té touhy nyní?

3989377042_0be7f18718

Co kdybyste mohl přijmout, jak veškerý kontrast  z prvního kroku, který spustil druhý krok, byl pro vás dobrý? Nyní jste mistrem pátého kroku.  Neodsuzujete druhé, neodsuzujete sebe, neodsuzujete kontrast. Přijímáte ho, zbožňujete ho  díky energii, kterou dal vašemu životu a za jasnost, kterou dal vašemu  vyššímu Já, které to vše zná, a vašemu emočnímu systému vedení, který vám  dává vědět, že s tím ještě nedržíte krok, a vaší touze se cítit dobře, která vám  pomáhá s tím držet krok, a poté… přichází odměna. Začnete cítit v mysli jasnost.  Přijdou vám dobré nápady. Cítite z něčeho nadšení. Nic se nezměnilo,  ale vy se i tak cítíte lépe.

Několik dní viděla, jak v okolí  létá několik jestrábů. Nyní jeden ten jestřáb  seděl na stromě. Dělal pěkný rámus. Esther nejprve nedokázala  pochopit, co chce. Byla od něj téměř stejně  daleko jako je od vás. Ten pták byl venku před jejím oknem  na stromě a volal, volal, volal, volal, volal, volal,  volal, volal, volal a Esther si říká: Dej si pokoj. Volal, volal, volal, volal… Esther najednou napadlo,  že ta ptačí matka volá k sobě své dítě.

Esther si vždy myslela, že je  z hnízda vyhazují. Tito ptáci ne. Tato matka přiletěla vysoko do hor  a volala své malé ptáče, které nikdy nepřiletělo nikde k ní, ale ona  nepřestala volat, dokud ten pták nepřiletěl. Esther si říkala:  Musela být dost náročná. Nebo velmi povzbudivá. Nebo  naprosto jistá, že ten pták přiletí. Tak jistá, že ten pták přiletí,  že své místo neopustila. Neletěla dolů a neptala se:  “Kde jsi byl? Co ti trvá tak dlouho?” Neřekla: “Copak mě neslyšíš?”

Jen tam seděla a volala  a volala a volala. Přesně to dělá váš zdroj. Váš zdroj je ve vašem vortexu  a volá vás a volá vás a volá vás. Když na to volání nereagujete,  tak cítíte negativní emoce. Když na něj reagujete, tak cítíte nadšení,  radost, posílení, lásku a ocenění.

 

Líbil se vám článek a video? Přispěním libovolné částky níže podpoříte tvorbu překladů i chod stránek. Oceňuji vaše dary.

Přispějte

Vyberte způsob daru
Kontaktní údaje

Please enter offline donation instructions in this form's settings.

Dar celkem: 100.00Kč

Čtěte také

Jak urychlit manifestaci toho, co chceme?

Zde se dozvíte, co je nejdůležitější manifestací a proč vlastně chceme vše, co chceme. A zjistíme, co přestat dělat, abychom urychlili manifestaci toho, co chceme.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *